Evangelický toleranční areál Velká Lhota u Dačic

Milí přátelé, buďte vítáni v Evangelickém tolerančním areálu ve Velké Lhotě u Dačic. Navštívili jste jediné místo v České republice, které dokládá zajímavý úsek českých dějin díky stavbám, které se zachovaly téměř v úplnosti.

Podrobnosti o nich najdete v jednotlivých informačních skříňkách naučné cesty areálem. První je na odbočce místní komunikace od hlavní silnice západně od autobusové čekárny, další pokračují stále doleva kolem všech památkově chráněných staveb. Poslední skříňka s obecným sdělením o celoevropských souvislostech české reformace je větší než ostatní a je umístěna vedle tzv. horního kostela.

Stavby ovšem nevznikly samoúčelně. Byly vyvolány v život naléhavou potřebou v době po tolerančním patentu, který 13. října 1781 vydal císař Josef II. Toto zákonné opatření mělo chránit křesťany hlásící se k české reformaci, spojené se jmény Mistra Jana Husa a J.A.Komenského, před úplnou livividací, přinášelo však jen velmi omezené trpění.

Se stavbami souvisí příkaz vybudovat pouze modlitebny, keré nesměly připomínat kostel, ale spíše stodolu, nesměly mít věž ani zvony a které musely mít nenápadný zadní vstup. Takto byl tedy postaven tzv. dolní kostel. Toleranční sbor zde vznikl už v r. 1782, protože v okolí Velké Lhoty bylo silné středisko skrytých evangelíků, kteří se po tolerančním patentu chtěli přihlásit ke své víře. To však bylo složité, na Husa a Komenského navázat nesměli. Byli oficiálně zapsáni jako luteráni, zatímco většina skrytých evangelíků v Čechách a na Moravě přijalo jako tzv. střechovou organizaci reformovanou církev. Když se ve Velké Lhotě o této skutečnosti se zpožděním dověděli, chtěli se jako celý sbor přehlásit. Menšina dosavadního už existujícího, prozatím stále ještě luterského sboru se však obávala, že by mohla přijít i o to, co už má, a o přehlášení nezažádala. Záměr se však přece zdařil a tak od r. 1787 zde byly sbory dva, užívaly však po 80 let společnou modlitebnu. Fary ovšem tvořily dvě oddělené budovy. Nakonec po protestantském patentu v r. 1861, který dovoloval i evangelíkům stavět kostely s věží a zvony, postavila si silnější reformovaná část v r. 1783 vlastní kostel a luteráni si krátce nato v r. 1786 modlitebnu zvýšili a přistavěli k ní věž. Tak vznikl Evangelický toleranční areál, kde v malé obci jsou dva evangelické kostely s kalichy na věžích v těsné blízkosti. Oba sbory nesměly být sjednoceny dříve než v r. 1918 v ČCE.

Upozornění ještě zasluhuje skutečnost, že areálem prochází i dálková naučná trasa „Cesta valdenské a české reformace“. Informační tabule této cesty je před dolním kostelem, kde je i čtyřdílná skříňka s bližšími údaji o areálu a historických souvislostech.

V horním kostele je stálá výstava „Česká reformace v evropském kontextu“. Pro vstup na výstavu je možno požádat p. Karla Lojku v čp.20, zelená vrátka v domě za dolním kostelem.

Přejeme vám radost z nových poznatků nejenom zde v Evangelickém tolerančním areálu, ale všude na cestě vašeho putování.